Jména jako Gomel, Moskva, Voroněž, Černigov nebo Vladimir dostávaly ve své době vesměs nové hotely ve větších městech republiky po spřátelených družebních městech někdejšího Sovětského svazu. Byl to výraz dirigovaného přátelství, který měl vzbuzovat dojem pevné jednoty socialistického bloku.
Nový název nic nevyřeší
Změnit název? "O tom jsme vůbec neuvažovali," říká Jaroslav Hartl, spolumajitel českobudějovického hotelu Gomel, který získal v sedmdesátých letech jméno po městě v Bělorusku. "Uvést na trh nový stojí velké peníze a pro podnikání je vždy lepší už zavedené jméno. A hostům je nakonec jedno, jestli je běloruské nebo české. Je zajímá především kvalita a ceny služeb. Co by řešil třeba název hotel Evropa? Nic," dodává Hartl.
Brněnský hotel Voroněž, otevřený v roce 1979, naopak o přejmenování v minulosti uvažoval, dokonce byla vyhlášena soutěž v regionálním rádiu. Nakonec ale název zůstal. Také akcionáři Interhotelu Moskva ve Zlíně před dvanácti lety podobnou změnu zavrhli. A jak dnes říká jeho provozní a marketinkový ředitel Petr Svěrák, v současnosti už nikdo název s minulostí nespojuje.
Důvody byly vesměs všude podobné - hotely měly už tehdy hlavně u zahraničních návštěvníků a cestovních kanceláří vcelku dobré jméno.
"Cizincům název nic neříká, stejně jako plno jiných názvů hotelů ve světě," vysvětluje ředitel Voroněže Josef Neufus. Ten vzpomíná, že sice bezprostředně po sametové revoluci některé Brňany název zneklidňoval, ale později ho už nikdo nezpochybňoval.
Podle Jaromíra Beránka, šéfa agentury Mag Consulting, která se specializuje na cestovní ruch, se velké hotely skutečně změnám názvů vyhýbaly. "Vím, že zájem byl, ale když se sečetly náklady, firmy od toho upustily. U těch velkých to je investice za milióny - do textilií, porcelánu, skleniček, reklamy. Pragmatičnost tehdy zvítězila nad ideologií," vysvětluje analytik.
Hosté rádi nocují ve svém
Právě Mag Consulting před časem pro hotel Voroněž prováděl šetření kolem jeho názvu. Ukázalo se, že klienti za ním vidí obchodní jméno a kvalitu největší brněnské ubytovací kapacity. "Lidé neberou na zřetel, jak se jmenuje. Osm z deseti hostů ho s ruskou Voroněží vůbec nespojuje," argumentuje Beránek.
Ústecký hotel Vladimir má sice dnes před jménem předsunutý ještě název BestWestern, stejně jako královehradecký Černigov slovo Amber, ale ani v jednom případě majitelé jméno ruského města z názvu nevyškrtli.
"A proč také? Naši hosté s tím nemají žádný problém," říká Renata Gurellová, marketinková šéfka hotelu Vladimir. Až snad na občasné dotazy, proč to není Vladimír."
Vazbu na Rusko příliš neprezentují, neboť k tomu není žádný důvod. Podnik je součástí celosvětové sítě hotelů , ale jeho představitelé neskrývají, že hosté z Ruska na Ústecku rádi nocují "ve svém". To potvrzuje i šéf Voroněže, když říká, že při zintenzivnění obchodních a turistických styků s Ruskou federací je hotel přijímán některými Rusy s určitou sympatií.
"Není to ale nijak zásadní. Na prvním místě je, jako v každém obchodě, kvalita nabídky a cena," dodává.
Hotely s názvy ze sovětských dob proto v minulosti i nyní dávají do zlepšení své úrovně desítky miliónů korun. "Jméno podniku tvoří jen část úspěchu," tvrdí ředitel Černigova Ivo Hoffman.
Hotelu vadí špatná pověst
Jediným hotelem , který dnes chce změnit název, je Murom v Mostě. Není to však kvůli názvu, ale špatné pověsti. Bývalý vlastník do něho mnoho neinvestoval. "Všechno až příliš připomíná dobu reálného socialismu," přiznává Jiří Kroužek, předseda představenstva společnosti Ring Group, která je od léta jeho novým nájemcem. Právě se změnou jména mají přijít do hotelu investice, které změní podobu restaurace i pokojů.
Podle Hartla ale víc než obchodní jména trápí hoteliéry nejistoty kolem daně z přidané hodnoty . "Ceny jsou rok dopředu dané a během sezóny je nejde třikrát měnit. To zahraničním klientům nevysvětlíte," říká spolumajitel Gomelu. To podle něj poškozuje český cestovní ruch mnohem víc než pár "zapomenutých" jmen ze socialistických dob. (ihned)
